Světlo v ráně

Ohnisko má smysl pro detail a ví, že jako za prchavostí skrývá se věčnost, za detailem celý svět. Má k němu úctu. Je to úcta k ubývání, skoré sporosti, zániku. Až chvějivá bázeň. Jemnocit vzbuzující melancholii. Kouzlo dětství, jinošství. Plnost vůní, pohledu, času. Sny a intuitivní sugestivní vzpomínky na život a jiné životy. Tajemství. Mystérium. Obraz na obálce má manýristickou kompozici; fascinace životem na dřeň, zvýrazněná groteskností. Láska k životu, rozpoznávání.
Radost a smích. Klanění. Osamělost. Vrací se k předchozí knize. Žádná kniha není uzavřená, zeje jako otevřená rána. Rána je bolest. Ticho je svatost. Tiché světlo na konci dne. A Milost je světlo v ráně. Vy víte, drahý Ohnisko, že rána je útočiště, že rána vytváří prostor, kde se lze skrýt. Tam, kde vytéká krev, je propastná bolest proměněna v touhu, jíž proniká světlo.
Světlo v ráně.
Igor Fic