Tabák

Tabák Dimitra Dimova, který se dostáva při této příležitosti do rukou českého čtenáře, přeložený již do šesti jazyků, je nejčtenější a nejpopulárnější bulharská poválečná kniha. Je to román líčící finále moci velkoburžoasie ve zfašisovaném carském Bulharsku a její krach a vítězství lidu za druhé světové války, závažné literární svědectví o historii dnů nedávno minulých, a především široký obraz a hluboký rozbor života, psychologie, morálky, taktik a manýr, které vládly ve světě pánů a utlačených. Román zahrnuje celou šíři předválečného i válečného života. Na jedné straně dělnickou třídu, zocelující se ve stávkách, bojující za lepší život svých dětí, organisující mohutný odpor proti fašismu v partyzánských oddílech. Proti tomuto světu, čistému vysokými ideály, stojí úzká společnost bulharských miliardářů, demoralisovaných penězi vydřenými z potu a krve lidí, zhýralých nicneděláním a nudou, paktujících se ve jménu kosmopolitismu s německými fašisty. Autorovi, který s takovou uměleckou důrazností ukazuje vnitřní sílu na jedné straně a vnitřní rozklad na druhé, se podařilo celou tuto složitou problematiku ztvárnit v mohutnou a působivou fresku Bulharska minulých dnů.
se narodil roku 1909 v Lovči. Literární začátky spadají do doby před druhou světovou válkou. Působil dlouhá léta jako zvěrolékař, od roku 1939 pracuje vědecky na agronomické fakultě v Plovdivu. Jeho povolání mu pomohlo poznat dobře venkovské prostředí i prostředí bulharské inteligence. Studoval rok v Madridu a pobyt ve Španělsku rovněž přispěl k jeho tvorbě. První Dimovovou prací z roku 1938 je román „Poručík Bönz“. Je to román z první světové války, zachycující hlavně život v týlu a zabývající se vztahy mezi lidmi, především vztahem mezi německým vojenským lékařem a bulharskou ženou. Za války připravoval Dimov svůj druhý román „Odsouzené duše“. Základní zápletkou — vztahem vyžilé Angličanky a španělského mnicha — je román blízký „Poručíku Bonzovi“, převyšuje jej však širším viděním společenských problémů, hloubkou pohledu na boje o španělskou republiku. Hlavní umělecká síla románu je v pranýřování měšťáctva, v zobrazení jeho psychologie a jeho způsobu života. Po uveřejnění románu „Tabák“, na kterém pracoval velmi dlouho, vydal Dimov zatím jen divadelní hru „Ženy s minulostí“.