Tam

Deset básnických meditací v próze náboženskofilosofického charakteru (Nemiloval bych tě, Sedí hospodář, Žena, Noční cesta, Rána přes tvář, Oči, Hřeb, Šeptáno knězi, Cesta slávy, Básník a svět), které na pozadí biblických obrazů, situací a dějů a archaizujícím jazykem vyznávají lásku k rodné zemi, vedou k víře v Boha, zamýšlejí se nad životem i smrtí člověka, nad jeho utrpením, vzývají obrozující moc lidského utrpení a nakonec vyvrcholují apoteózou básníkova poslání ve světě (Básník a svět).