Tichý den v Tangeru

Novela vypráví příběh starého, nemocného muže – narodil se někdy začátkem 20. století ve Fezu, jako kluk se stěhoval za prací do větších měst, posléze se vrátil a v 50. letech, v době, kdy sever Maroka byl pod nadvládou Španělska, odešel i s rodinou do Tangeru. Nemoc, údajně zánět průdušek, provázený nepříjemnými záchvaty kašle, ho upoutala na lůžko. Připravila ho o možnost svobodného života – je odkázaný na pomoc druhých, trpí bolestmi, nudí se. Muž se nechce smířit se skutečností, že je nemocen. Nechce nikoho prosit o pomoc, nechce, aby někdo viděl, že je slabý a že trpí. Ale tolik touží po jakékoli společnosti, po sebemenším rozptýlení…