Transcendentální pramen práva

Publikace se zabývá teorii materiálního ohniska ústavy jako nadústavní a nezměnitelné kvality v ústavním právu. Tuto teorii odmítá z hlediska náboženského i demokratického. Nadústavní základ může mít právo a tedy i ústava jen v Bohu jako transcendentální kvalitě. Pokud však sekulární ústava tento základ odmítne, nelze jej nahrazovat nějakým materiálním jádrem, jakožto jiným projevem transcendentna. Taková ústava nemá jiný základ než v požadovaných přísnějších podmínkách přijetí, ať již parlamentem nebo přímo lidem v referendu, ve srovnání s obyčejnými zákony. Její změna je v rukou lidu a je podmíněna jen zachováním stanovené procedury změny a příslušné kvalifikované většiny.