V předpokoji pouště

Jakoby Jiří Janatka namíchal pro své verše odstíny nejrůznějších barev kombinované tu poklidným, tu zase zrychleným tempem. Jeho básnický svět je pak naplněn vlídnými krajinami s poutními cestami, s řadami zasmušilých borovic, plážemi s "lesem slunečníků", ale i drobnými událostmi, která vstupují někdy nenápadně, jindy ovšem s mnohem větší intenzitou do lidských životů. Jsou obsaženy ve vzpomínkách, v miniaturních epizodách, přinášejících prožitky, jež jsou odrazem přečtených příběhů i těch, které se skutečně staly. Občas zabolí a jindy třeba přistanou "za přivřenými víčky", kde se promění v jemný dívčí profil "zlehka načrtnutý duší na šálku sevreského porcelánu."