V temném zrcadle

Nejznámější sbírka klasika hororového žánru obsahuje pět příběhů, které spojuje postava vypravěče, německého okultisty doktora Hesselia, který příběhy předkládá jako zápisky o svých pátráních. Nejznámějším z příběhů je Carmilla, který definoval základní atributy upírského hororu ještě před Stokerovým Draculou. Příběh krásné upírky a jejího mírně lesbického vztahu s její obětí se stal i předlohou pro několik filmových hororů.

Kniha vychází v češtině poprvé od roku 1925 v nezkráceném vydání v původním překladu Františka Bommera. Sbírku doplňuje esej Alfréda Višného odkrývající prameny, ze kterých Le Fanu čerpal, a dokládající, že komtesa, jež se stala předobrazem Carmilly, skutečně kdysi ve Štýrsku žila a její příběh má s Le Fanuovou povídkou mnoho společného.