Věda o člověku

Antropolog, s teologickými přesahy, analyzuje roli člověka ve vesmíru a Boží odpovědnost ke světu. V duchu myšlenkové architektury Dostojevského hovoří o světě rozdrceném hrůzou zla a útisku, kde není člověk schopen unést svobodu, která mu byla poskytnuta. Něsmelov (1863–1937) hledá řešení v usmiřujícím Božím zásahu: příchod nevinného Člověka, jenž přivyká žít svobodu ty lidi, kteří ji leckde (třeba) politicky ztratili.