Velezrádci IV. - Na řece Volze

Touto knihou začíná slavná sibiřská anabase. Sověty uzavírají sepárátní mír a československé vojsko, zklamáno zradou Ruska, odjíždí do Francie. Nejdále k západu rozložená 1. divise se dává na pochod teprve tehdy, když už německé a rakouské armády obsazují Ukrajinu. Dochází k srážkám zadního voje Čechoslováků s germánským předvojem a potomk slavné bitvě u Bachmače. Marné jsou sveřepé útoky Němců, Čechoslováci vzdorují a vítězí.
Jedna překážka odstraněna a je tu zase jiná. Z popudu neměckého vyslance v Moskvě činí sověty čs. sboru v jeho cestě do Vladivostoku překážky. Vlaky čs. armádního sboru jsou rozloženy po celé magistrále, od Volhy k Vladivostoku, dlouhé týdny vyčkávají na stanicích a svízelné cestě není konce. Když pak komisař Bronstein-Trockij dáva rozkaz, aby Čechoslováci byli odzbrojeni a zavřeni do zajateckých táborů, vypovídá čs. vojsko rudým boj. Je to boj na život a na smrt.
A tu již začíná děj velké anabase, Penza, Alexandrovký most, Lipjegy, Samara, Ufa, Buzuluh, Simbirsk, Juza, Nikolajevsk a neštěstná Kazaň, to jsou jména bojišť, na nichž byly prolity potoky československé krve a na nichž Českoslováci dobyli vítězství, která udivovala celý svět. Autor představuje Vám své jizdní rozvědčíky, kteří jdou z boje do boje, smrti se nelekají, s rudými se nesmlouvají, bijí se napořád, neboť jsou si vědomi toho, žač bojují.