Historie
Velká transformace
Kniha Velká transformace se tématicky věnuje přelomovému období v moderních evropských dějinách – průmyslové revoluci. Autorovi nejde ani tak o zmapování jednotlivých historických událostí, jako o postižení základních socioekonomických trendů té doby.
Polanyi sleduje proměny současného západního sociálně-ekonomického systému od jeho institucionálních počátků v podobě chudinských zákonů v raně novověké Anglii přes přijetí speenhamlandských pravidel poskytování příspěvků ke mzdám a pozvolnému prosazování seberegulujících funkcí trhu až ke zrodu společnosti laissez-faire a liberálního kréda zastánců volného obchodu a opětovnému zavádění prvků sociálního státu.
Celým textem prolíná poučená a hluboká debata o vztazích mezi principy svobodného podnikání a státního intervencionismu a ideologických hranicích jednotlivých názorových postojů. Široce se diskutuje neustále aktuální přeměna pracovní síly, přírodních zdrojů a peněz ve zboží. Autor, aniž by chtěl být dogmatickým odpůrcem liberalismu, je přesvědčen o neslučitelnosti uplatňování tržních principů na tyto oblasti s důstojným lidským životem ve svobodné společnosti.
Historická analýza pak dokazuje, že přijímání sociálních opatření a vymožeností není ani tak výsledkem tlaku „kolektivních“ a socialistických ideologií, ale objektivních důvodů, které se rodí ze samotné potřeby fungování moderního kapitalismu. Řada souvisejících postřehů – například o prospěšnosti vysokých financí a zájmu imperialistických mocností na zachování globálního míru – bude v kontextu dnešního většinového uvažování i po více než půlstoletí od vzniku knihy pro mnoho čtenářů naprosto objevná.
Polanyi sleduje proměny současného západního sociálně-ekonomického systému od jeho institucionálních počátků v podobě chudinských zákonů v raně novověké Anglii přes přijetí speenhamlandských pravidel poskytování příspěvků ke mzdám a pozvolnému prosazování seberegulujících funkcí trhu až ke zrodu společnosti laissez-faire a liberálního kréda zastánců volného obchodu a opětovnému zavádění prvků sociálního státu.
Celým textem prolíná poučená a hluboká debata o vztazích mezi principy svobodného podnikání a státního intervencionismu a ideologických hranicích jednotlivých názorových postojů. Široce se diskutuje neustále aktuální přeměna pracovní síly, přírodních zdrojů a peněz ve zboží. Autor, aniž by chtěl být dogmatickým odpůrcem liberalismu, je přesvědčen o neslučitelnosti uplatňování tržních principů na tyto oblasti s důstojným lidským životem ve svobodné společnosti.
Historická analýza pak dokazuje, že přijímání sociálních opatření a vymožeností není ani tak výsledkem tlaku „kolektivních“ a socialistických ideologií, ale objektivních důvodů, které se rodí ze samotné potřeby fungování moderního kapitalismu. Řada souvisejících postřehů – například o prospěšnosti vysokých financí a zájmu imperialistických mocností na zachování globálního míru – bude v kontextu dnešního většinového uvažování i po více než půlstoletí od vzniku knihy pro mnoho čtenářů naprosto objevná.
