Vrcholoví šachisté a sovětská společnost – případ Michaila Botvinika

Sovětská šachová škola je pojem, který v minulém století daleko překročil okruh aktivních hráčů a stal se dokonce jednou ze zbraní studené války. Už méně se ale ví, že kořeny tohoto fenoménu leží v období tuhého stalinismu, kdy i královská hra našla svého prvního „stachanovce“, Michaila Mojsejeviče Botvinnika, později přezdívaného „patriarcha sovětského šachu“. Předkládaná práce popisuje jeho cestu k titulu mistra světa lemovanou podporou takových osobností, jako byl prokurátor Krylenko, ale také častými spory s ÚV KSSS i šachovými funkcionáři. Čtenář se v ní například dozví, co znamenal „formalismus v šachové skladbě“ nebo jak se údajně liší „židovský a árijský šach“. A také to, že Botvinnik využíval své nezpochybnitelné autority nejen k vlastnímu prospěchu, ale i k neúspěšné snaze ovlivnit politické a ekonomické směřování své země.