Východolašská nářečí I

Názvem „východolašská nářečí“ označuje Kellner ve své práci lidovou mluvu v oblastech ležících na východ od ostravské skupiny českých nářečí lašských, t. j. zhruba v československé části Těšínska v širším smyslu, Jablunkovska a západního Čadecka; tedy nářeční oblast, jejíž značné části se řadí základními znaky hláskovými už k jazykovému celku polskému.