Vyhlídka na kořist

Valero Brazos vzpomínal na tu dobu před třemi lety a divil se, jak při tom dokázal zůstat klidný. V noci, když nemohl spát, to měl pořád před očima. Na okně byla mříž a číslo 136 k Salemovi patřilo stejně nerozlučně jako vězeňský oděv. Noc byla vlažná jako tehdy před třemi lety, ale ráno zarachotí klíč a dveře se otevřou. Salem Brazos přesně věděl, co se bude dít. Půjde za dozorcem dlouhou chodbou do skladu, tam odloží vězeňský mundúr...