Vývoj českého barokního souvětí souřadného
Přestože slovesné baroko, dlouho opomíjené a někdy i zatracované, prožívá v posledních -letech obnovený intenzivní badatelský zájem, studií zabývajících se syntaktickou strukturou jazyka není mnoho. Přispět k jejich rozšíření má tato monografie, postihující vývoj českého souřadného souvětí v průběhu sedmnáctého a v první polovině osmnáctého století.
Autorka vychází z jazykového materiálu, který jí poskytly české barokní texty v rozmezí let 1630-1750. Tato báze představuje přes 150 pramenných památek, z nichž řadu významných excerpovala v plném rozsahu. Jednotlivé jevy dokumentuje vždy nejstaršími do-klady a sleduje jejich užití i v textech pozdějších.
Analýza shromážděného materiálu přesvědčivě ukazuje kontinuitu jazykového vývoje v barokním období. Sledujeme, jak se v souvětných typech rozvíjejí prostředky, jež čeština zdědila ze svého staršího období, jevy mizející i nové jednotky progresivní. V bohatém inventáři výrazových prostředků barokního souvětí naprosto převažují prvky, které přešly do moderního jazyka a dosud v něm žijí.
Autorka vychází z jazykového materiálu, který jí poskytly české barokní texty v rozmezí let 1630-1750. Tato báze představuje přes 150 pramenných památek, z nichž řadu významných excerpovala v plném rozsahu. Jednotlivé jevy dokumentuje vždy nejstaršími do-klady a sleduje jejich užití i v textech pozdějších.
Analýza shromážděného materiálu přesvědčivě ukazuje kontinuitu jazykového vývoje v barokním období. Sledujeme, jak se v souvětných typech rozvíjejí prostředky, jež čeština zdědila ze svého staršího období, jevy mizející i nové jednotky progresivní. V bohatém inventáři výrazových prostředků barokního souvětí naprosto převažují prvky, které přešly do moderního jazyka a dosud v něm žijí.
Komentáře
Přihlas se, abys mohl/a přidat komentář.
Zatím žádné komentáře. Buď první!