Vzdálené slunce

Vzdálené slunce je navenek sci-fi povídka, ale ve skutečnosti jde o filozofické zamyšlení – spíše domyšlení – situace, kdy „lidé už dávno předali své znalosti a dovednosti strojům – a sami už nevědí a neumějí nic,“ jak píše autorka. Ale něco přece jen ještě umějí lépe než roboti: bojovat, a to až do úplného konce (v případě planety Sparty) nebo z pomsty za zabité dítě a v zájmu zničení otroctví (v případě hvězdoletu ovládaného lidským mozkem). Povídka napsaná suverénním stylem dává čtenářům hodně podnětů k přemýšlení.