Zákon jsem já

Křoviny na svahu skrývaly jezdce. Na jednom z balvanů v něm dřepěl muž s dalekohledem a pozoroval ranč, corral a domek. Teď se ozval chraptivým hlasem: „Teď se cpe, Mikeli. Vidím ho, mizeru!“ „To je dobře,“ řekl Mikel Todhunter, mladý muž se slámově světlými vlasy, který seděl necelých deset kroků dál se čtyřmi dalšími chlapy. Byl to jediný syn majitele ranče Flying. „Říká se, že s plným žaludkem pak člověk víc trpí, ne? Budde, kde nechal značkovací železo?“ zeptal se. „A opravdu jsi neviděl značku?“