Literatura naučná
Zápisky patriota
Název knihy Zápisky patriota
autor: Jaroslav Fikar
1. vydání originálu: 7.9.2024
žánr: Literatura naučná, Obrazová publikace, Historie
počet stran 132
jazyk vydání: český
vazba kniha: pevná/vázaná
Forma: kniha
Náklad: 1000 ks
ISBN 978-80-907930-4-0
Kniha líčí poválečná léta na karlovarském předměstí Rybáře očima pamětníků. Vzpomínají na odsun Němců i příchod českých dosídlenců a národních správců, kteří obnovili podobu prvorepublikového maloměsta. Podle jejich svědectví a starých fotografií, kterých kniha obsahuje na 250, měly Rybáře původně 552 domů a 11 769 obyvatel. Od třicátých let dvacátého století se pyšnily vlastní radnicí, devatenácti hotely, dvaceti restauracemi, dvěma tiskárnami a dvěma bankami. Městečko mělo svůj pivovar, faru s kostelem, hřbitov, čtyři školy, tržiště, dvě kina i vlastní hasičskou stanici.
(další)
Na Hlavní ulici , která nahrazovala městský rynek, byla stovka obchodů, šestnáct pekařů, třináct řezníků, velké drogerie, firmy tu měly sklady nábytku, čtyři truhlářství, sodovkárna, rodinná likérka, dvaatřicet hostinců a sedm kaváren. Ještě před válkou byli zdejší radní pokynem shora donuceni, aby připojili Rybáře 1. května 1939 ke Karlovým Varům. Jako jedno z posledních šestnácti předměstí. Po odsunu Němců zbyly z původních bezmála dvanácti tisíc obyvatel v Rybářích jen čtyři tisíce obyvatel. Kniha přináší také další autorovy zážitky z pohraničí. Od vzpomínek kluka z předměstí po některé dosud nezveřejněné zážitky z novinářské kariéry. Například setkání s poslední kněžnou z Kynžvartu, svědectví o zničení televizního vysílače na Klínovci nebo odchod pohraničníků a stržení železné opony na západní hranici. Zachycuje rovněž komunální aféry Karlových Varů, které rozhodně nejsou v žádné kronice.
autor: Jaroslav Fikar
1. vydání originálu: 7.9.2024
žánr: Literatura naučná, Obrazová publikace, Historie
počet stran 132
jazyk vydání: český
vazba kniha: pevná/vázaná
Forma: kniha
Náklad: 1000 ks
ISBN 978-80-907930-4-0
Kniha líčí poválečná léta na karlovarském předměstí Rybáře očima pamětníků. Vzpomínají na odsun Němců i příchod českých dosídlenců a národních správců, kteří obnovili podobu prvorepublikového maloměsta. Podle jejich svědectví a starých fotografií, kterých kniha obsahuje na 250, měly Rybáře původně 552 domů a 11 769 obyvatel. Od třicátých let dvacátého století se pyšnily vlastní radnicí, devatenácti hotely, dvaceti restauracemi, dvěma tiskárnami a dvěma bankami. Městečko mělo svůj pivovar, faru s kostelem, hřbitov, čtyři školy, tržiště, dvě kina i vlastní hasičskou stanici.
(další)
Na Hlavní ulici , která nahrazovala městský rynek, byla stovka obchodů, šestnáct pekařů, třináct řezníků, velké drogerie, firmy tu měly sklady nábytku, čtyři truhlářství, sodovkárna, rodinná likérka, dvaatřicet hostinců a sedm kaváren. Ještě před válkou byli zdejší radní pokynem shora donuceni, aby připojili Rybáře 1. května 1939 ke Karlovým Varům. Jako jedno z posledních šestnácti předměstí. Po odsunu Němců zbyly z původních bezmála dvanácti tisíc obyvatel v Rybářích jen čtyři tisíce obyvatel. Kniha přináší také další autorovy zážitky z pohraničí. Od vzpomínek kluka z předměstí po některé dosud nezveřejněné zážitky z novinářské kariéry. Například setkání s poslední kněžnou z Kynžvartu, svědectví o zničení televizního vysílače na Klínovci nebo odchod pohraničníků a stržení železné opony na západní hranici. Zachycuje rovněž komunální aféry Karlových Varů, které rozhodně nejsou v žádné kronice.
