Zatopený estuár

Poezie Marzanny Bogumiły Kielarové (1963) je ve své emocionální jemnosti průzračná, introvertní, po estetické stránce neobyčejně vybraná. Vyvěrá z bdělého pozorování detailu, rozjímání nad přírodou, z naslouchání vlastní citlivosti. A emoce dovedně přetváří v nebanální metafory. Je to čistá, dokonale lyrická poezie, která neupadá ani do hysterie exhibicionismu, ani do lhostejnosti zprávy.