Země Kainova

Země Kainova« je román dvou trosečníků, stárnoucí krásné paní, romantické Renáty, ženy střízlivého, zdravého rozšafníka, stavitele Vavrocha, a mladého malíře-revolucionáře, jehož talent selže v rozhodnou chvíli. Román životního rozčarování; román lidí, kteří se narodili s duší zatíženou a rozvrácenou a nemohou proto procítit životní radosti. »Ano, vím již, co to bylo,« praví paní Renáta, »co nás k sobě táhlo. Vím již, proč jsi právě mě volal ve svém soužení. Nebyla jsem tvou milou. Byli jsme bratr a sestra. Ty i já. Byli jsme oba děti Kainovy země. Tuláci na zemi. Vyděděnci radosti. Lidé s osudným kazem na duši. Lidé, které pochybnost, věčná, věčná pochybnost rozežírá jako rez železo. Kráčí před nimi, vypíjí každou radost« (288). »Lidé s osudným kazem na duši,« praví Maryna Fričová.