Zima

Hra o jednom jednání. Stanislav, který má být brzy vysvěcen na kněze, se na svátky vrací domů, ke své nevlastní matce – zámecké paní. Očekává jej netrpělivě především Ludmila, panina neteř, s níž Stanislav trávíval dětství. Mezi mladými lidmi panuje milostné dusno; zámecká paní zatím hubuje starému faráři, že se jako vzdělaný člověk „zakopal“ mezi chudými na venkově. Stanislav a Ludmila nakonec přiznají svou lásku a jsou vyhnáni – pak však farář zámecké paní připomene, že také oni se kdysi milovali a zvolili povinnost a samotu.