Život za podpis

Novela Život za podpis tvoří ouverturu diptychu Post bellum 1866 a zabývá se laděním a prvními takty prusko-rakouské války, předvedené autorem do důsledků jako první válečný střet bez jakýchkoli ideálů, jako masakr bez podstatného zisku pro obě zainteresované strany. Autora v tomto případě nezajímá politickovojenské pozadí Bismarckových záměrů ani šokující výsledek pro rakouské velmocenské ambice, nýbrž morální dopad příprav a vedení války na zůčastněné jednotlivce kdesi při úpatí celé pyramidy. Zabývá se trýznivými niternými otázkami aktérů války, zabývá se rozsáhlou mašinérií špiclovství a špionáže a na postavě studenta Ludvíka Machla ukazuje policejní praktiky, jak malým háčkem, evidentně nastraženým, lze polapit a zničit nejen duši mladého člověka, ale i rozvrátit jeho fyzickou existenci. Körnerova šerosvitná balada s množstvím proplétajících se motivů a s dramatickým napětím je tak opět trpkým, ale eticky vrývavým a naléhavým poslestvím o zhoubném účinku mocenskobyrokratických tlaků na celý život člověka.


Jako ilustrace jsou použity reprodukce dobových rytin polského malíře Artura Grottgera.