Zorným úhlem filosofa

Kohákovy texty, přes veškerou šíři jejich záběru, nejsou jen prostým popisem světa ve smyslu časoprostorového výskytu. Jsou vesměs prolnuty sókratovským hledáním dobra a autorovým jednoznačným odmítáním morální lhostejnosti. Proti této lhostejnosti staví Kohák hradbu úsilí o hledání dobra a pravdy a úsilí o poznávání, jak se to s námi a se světem má. Přitom nemoralizuje, nevnucuje, co bychom měli za dobré považovat, nepředkládá hotové poučky - jen nastavuje zrcadla, ve kterých se můžeme nalézt. Jsou to zrcadla, která nutí čtenáře, aby přemýšlel a hledal svou vlastní cestu.
Schopnost jasně vyložit i obtížná témata přitom Kohákovi umožňuje, aby oslovil nejširší čtenářskou obec.