Ztracené děti

Román o hledání vlastní identity osamělé ženy je strukturován jako mozaika snů a útržků vzpomínek.
Psychicky labilní, bývalá učitelka, kterou opustila dospívající dcera, se pokouší pochopit sama sebe. Pátrá ve vzpomínkách po skutečných pohnutkách svého chování, skládá své sny i drobné příhody, které ji potkávájí v nové roli pečovatelky o staré lidi. Její osud se prolíná se zážitky příbuzných, zejména babičky, s osudem sousedů i opečovávaných důchodců, s příběhem jejího vršovického léčitele, to vše je v kontrapunktu provázeno záznamy snů její dcery. Děj složitě komponovaného a čtenářsky náročného textu se odehrává opět v autorce důvěrně známém prostředí Vinohrad.