Prostor lásky

Zvonící cedry Ruska, kniha třetí.
Nepředpověděls, Nostradame, ale stvořil svou vlastní myšlenkou data strašných kataklyzmat světa. Mnohé jsi uvěřit ti donutil, a tím jsi jejich myšlenky do děje toho strašného zapojil. Vznáší se myšlenka tvá, strašící lidi svým proroctvím a bezvýchodností. Ale teď se nevyplní. Ať se tvá myšlenka utká s mou.
...Jsem člověk. Anastasia! A jsem silnější!